Zdravím místní basovou sebranku. ;-)
Když už nutnost prvního příspěvku, tak proč ne rovnou profil? Jen mě překvapilo, že jsem tento web neobjevil dřív, různě po netu lítám od jeho počátků a na basu hraju taky už nějakej ten pátek. Před nedávnem jsem si ale potřeboval rozšířit obzory v oblasti audiotechniky a tak jsem se progooglil až sem. Ale když už tady hodlám sesmolit blábol, tak to vezmu postupně...
(následující odstavec lze přeskočit, netýká se hraní na basu)
K hudbě jsem měl blízko vždycky, jen mě pořád tak nějak míjel středoproud - když si vzpomenu na období kolem první třídy, kdy jsme měli za úkol donést do školy svoji oblíbenou hudbu, většina donesla to, co se očekávalo: Dádu Patrasovou nebo v lepším případě duo Svěrák-Uhlíř. Přesto jsem byl tehdy celkem překvapen, že se nikomu moc nelíbila moje oblíbená audiokazeta Computer karriere od skupiny Puhdys. Přitom taková pecka (mimochodem tohle album mám hodně rád dodnes a potěšilo mě, když se mi předloni podařilo sehnat v mp3). Ve stejném období jsem začal hrát na klavír, což mě po dvou letech přestalo bavit, ale díky nátlaku ze strany rodičů jsem nakonec s nechutí dodělal celý první cyklus, tedy 7 let. V průběhu tohoto období jsem pak zjišťoval, že ta super muzika na dalších kazetách se jmenuje heavy metal. Ve třídě zrovna nejvíc frčeli Kelly family a mojí nejoblíbenější kapelou se stali Iron maiden. O něco později jsem měl období, kdy jsem asi rok neposlouchal nic jiného než Manowar, protože to byla nejtvrdší (mně známá) kapela a cokoliv jen o trochu míň tvrdýho bylo prostě strašně měkký. Ano, na počátku puberty jsem byl nekompromisní a drsný jak třicítka šmirglpapír. Ale dostal jsem se z toho. ;-) Musím ale uznat, že Joey DeMaio byl asi první impuls, co mě nasměroval basovým směrem. Opravdu spíš jen nasměroval, o inspiraci bych tady nemluvil. (zůstal jsem věrný rockové muzice, ale ve výrazně širším záběru - od Progres 2 po Morčata na útěku, od Black sabbath po Dire straits)
A tak "když jsem se v patnácti rozhodoval co dál dělat, basařina pro mě byla jasná volba..." (duní hezky!). Následovaly dva roky baskytary na ZUŠce, pak nějaké to domácí trénování a nakonec jsem nastoupil na uvolněné místo v zábavové kapele Zadex. A zábavová kapela - to jsou dlouhé koncerty plné zábavy a chlastu. :-) Koncerty byly super a bavilo mě to. Občas jsem až nevěřil, co všechno je možný zahrát ve tři ráno, když je člověk nam*danej jak sysel - nohama by netrefil otevřenej hangár, ale ruce fungujou. :-D Co se týče vybavení, měl jsem možnost využívat basu a kombo za úplatu půjčené ze ZUŠky, což bylo super. Jednak jsem na ni byl zvyklý a hlavně jsem v té době pracně vydělával a šetřil na první silnou mašinu (čti: japonský motocykl).
Basa Aria, kopie Precision, bílá s černým pickguardem, no byl jsem hotovej Steve Harris. Kombo nějaký už nevím jaký, 70W, furt valilo naplno...ale přežilo. Se Zadexem jsem nakonec hrál jen něco málo přes jeden rok, pak přišel konec střední školy a stěhování do Brna. Tím pádem jsem se musel rozloučit i s nástrojem a na jinej nebylo, většinu peněz spotřebovaly motorky a taky jsem potřeboval pořídit auto (v té době už jsem měl splněný sen v podobě šestikila od Suzuki).
Ale co, stejně by se nedala stíhat práce, vysoká škola a do toho ještě hraní v kapele. Jenže o několik let později...
To jsem se takhle jednou probudil po solidní párty u kámoše. Asi po patnácti minutách se mi konečně načetly knihovny, tak jsem zkusil vytáhnout z paměti střípky z předešlého večera. Sakra, tak to vypadá, že jsem včera slíbil, že pořídím basu a apec a začnu zase hrát! Tyvole. No třeba to upadlo v zapomnění. Beztak si to nebude pamatovat. V tom se otevírají dveře od druhého pokoje a slyším: "Zdar kemo, tak co, kdy pojedem koupit nějakej ten vercajk, ať můžem dát zkoušku?" :-D
Takže koncem roku 2009 jsem pořídil basu, vybavení a začal hrát se skupinou Euphoria, kde hraju dodnes. Rovněž zábavová kapela: Arakain, Tři sestry, Citron, Doga, Alkehol, Kern, Harlej, Visáči, Kabát atd. atd.
Vyrazil jsem do několika kšeftů v Brně omrknout možnosti. Dvoumetrovej člověk něco udrží - vyhovuje mi, když má basa větší tělo a zároveň mi nevadí vyšší hmotnost. Díky velkým rukám i vcelku dlouhým prstům nepovažuju za handicap širší krk a vždycky mě to k pětistrunkám tak nějak táhlo a chtěl jsem to vyzkoušet. Volba nakonec padla na značku Epiphone a model Embassy Standard-V. Pětikvalt, pasiv. Z vyzkoušených mi padl do ruk nejlíp, zvuk je super a recenze taky nešetřily chválou. V tuto chvíli (31.1.2013) spolu máme odehraných 33 koncertů, aspoň dvojnásobek zkoušek a měnit zatím nehodlám.
![http://www.euphoria-rock.cz/img/fotogalerie/18-euphoria-kytary.jpg]()
Tak, co k tomu? Hlavu a box nebo kombo? Nakonec padla volba na kombo. Podařilo se mi totiž sehnat jedno starší 150W za hezký peníze po kámošovi, co dřív hrál s punkovou kapelou Franta mast a myslím, že i chvíli s E!E-čkama. Bass gun 150, repro Celestion. Značku Bass gun sice neznám, kombo bylo původně koupeno jako provizorní, než vymyslím, co silnějšího místo něj, ale slouží dobře a hraje slušně, tak mi zatím zůstalo. Skoro se divím, že furt drží. Jede věčně "na plný kule" a už do něj bylo i za provozu nalitý pivo a přežilo. Holt poctivý a léty punku zocelený kombo! :-D
Od konce roku 2012 mi přibylo angažmá, začal jsem hrát v brněnské kapele We know. Power-rock, vlastní tvorba. V součtu tedy očekávám vyšší počet koncertů než 10-12 za rok, tak to bude přece jen chtít upgradovat ze 150W aspoň na nějaký třistawatt. A "punkombo" zůstane ve zkušebně. No a protože audio technice moc do hloubky nerozumím, začal jsem si googlit a zjišťovat informace a tento krok mě nasměroval sem na toto fórum.
Takže dobrý den. ;-)
)
...(nakonec do teď mi leží na skříni, a protože k ní mám citový vztah, tak uvažuju nad její rekonstrukcí i když by se mi to asi pěkně vymstilo).
)
